S prvky uvedenými jako odkaz ( černé písmo a podtržené ) obchodujeme a po kliknutí se o nich můžete na příslušné podstránce dozvědět také mnoho zajímavých informací.
| skupina → | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ↓ perioda | ia | iia | iiib | ivb | vb | vib | viib | --- | viiib | --- | ib | iib | iiia | iva | va | via | viia | viiia |
| 1 |
1
H |
2
H |
||||||||||||||||
| 2 |
3 Li |
4 Be |
5 B |
6 C |
7
N |
8
O |
9
F |
10
Ne |
||||||||||
| 3 |
11 Na |
12 Mg |
13 Al |
14 Si |
15 P |
16 S |
17
Cl |
18
Ar |
||||||||||
| 4 |
19 K |
20 Ca |
21 Sc |
22 Ti |
23 V |
24 Cr |
25 Mn |
26 Fe |
27 Co |
28 Ni |
29 Cu |
30 Zn |
31 Ga |
32 Ge |
33 As |
34 Se |
35
Br |
36
Kr |
| 5 |
37 Rb |
38 Sr |
39 Y |
40 Zr |
41 Nb |
42 Mo |
43 Tc |
44 Ru |
45 Rh |
46 Pd |
47 Ag |
48 Cd |
49 In |
50 Sn |
51 Sb |
52 Te |
53 I |
54
Xe |
| 6 |
55 Cs |
56 Ba |
* |
72 Hf |
73 Ta |
74 W |
75 Re |
76 Os |
77 Ir |
78 Pt |
79 Au |
80
Hg |
81 Tl |
82 Pb |
83 Bi |
84 Po |
85 At |
86
Rn |
| 7 |
87 Fr |
88 Ra |
** |
104 Rf |
105 Db |
106 Sg |
107 Bh |
108 Hs |
109 Mt |
110 Ds |
111 Rg |
112
Uub |
113 Uut |
114 Uuq |
115 Uup |
116 Uuh |
117 Uus |
118 Uuo |
| *Lanthanoidy |
57 La |
58 Ce |
59 Pr |
60 Nd |
61 Pm |
62 Sm |
63 Eu |
64 Gd |
65 Tb |
66 Dy |
67 Ho |
68 Er |
69 Tm |
70 Yb |
71 Lu |
|||
| ** Aktinoidy |
89 Ac |
90 Th |
91 Pa |
92 U |
93 Np |
94 Pu |
95 Am |
96 Cm |
97 Bk |
98 Cf |
99 Am |
100 Fm |
101 Md |
102 No |
103 Lr |
|||
| Alkalické kovy 2 | Kovy alkalických zemin 2 | Lanthanoidy 1, 2 | Aktinoidy 1, 2 | Přechodné kovy 2 |
| Kovy 2 | Polokovy | Nekovy | Halogeny 3 | Vzácné plyny 3 |
1 aktinoidy a lanthanoidy jsou obecně známy jako přechodné prvky.
2 alkalické kovy, kovy alkalických zemin, přechodné kovy, aktinoidy, lanthanoidy a kovy jsou skupinově známy jako "kovy".
3 halogeny a vzácné plyny jsou také nekovy.
Přirozený výskyt
prvky s plným rámečkem mají izotopy starší než země (prvotní prvky)
prvky s čárkovaným rámečkem přirozeně vznikly rozpadem z jiných prvků a jejich izotopy nejsou starší, než je země
prvky s tečkovaným rámečkem byly vytvořerny uměle (syntetické prvky)
prvky bez rámečku nebyly ještě objeveny
Mendělejevova periodická tabulka prvků nebyla prvním pokusem sestavit prvky podle některých jejich vlastností. Historicky první doloženou tabulku pocházející z roku 1772 vytvořil Louis-Bernard Guyton De Morveau. Zahrnovala chemicky jednoduché látky a použil ji Antoine Lavoisier. Roku 1857 publikoval Jean-Baptiste Dumas základní periodickou tabulku, která obsahovala 32 prvků v osmi sloupcích, které poukazovaly na jejich společné vlastnosti.
Roku 1862 uspořádal Alexandre-Emile Béguyer De Chancourtois poprvé prvky podle vzrůstající atomové hmotnosti. Podobné prvky umístil stejným směrem a vytvořil tak šroubovicové uspořádání prvků.
Roku 1864 publikoval Lothar Meyer tabulku mocenství pro 49 tehdy známých prvků a ještě v témže roce publikoval také William Odling svou téměř správnou tabulku se 17 svislými sloupci, do které zahrnul 57 prvků.
Roku 1869 formuluje Dmitrij Ivanovič Mendělejev periodický zákon a různé formy periodické tabulky, která obsahovala 63 prvků. O dva roky později mendělejev upravil a zlepšil svou periodickou tabulku a předpověděl objev 10 prvků - dnes známé jako sc (Skandium), ga (Gallium), ge (Germanium), tc (Technecium), re (Rhenium), po (Polonium), fr (Francium), ra (Radium), ac (Actinium) a pd (Paladium). Z těchto prvků popsal s udivující předvídavostí skandium, gallium , germanium a polonium .
Pro neobjevené prvky nechal Mendělejev v tabulce místo a postupem času se všechna volná místa, která v tabulce nechal, zaplnila nově objevenými prvky.